Podvodníci a podvedení
Slovo podvod označuje úmyslné uvedení v omyl s cílem dosažení osobního prospěchu nebo poškození někoho jiného. Při jeho vyslovení v prostředí firmy se nejspíš vybaví zpronevěra hotovosti, upřednostnění nevhodného dodavatele nebo manko skladových zásob. Může ale mít i podobu mnohem nenápadnější, jako například používání času zaměstnavatele pro soukromé nebo nepracovní aktivity - vždyť za pracovní čas dostává zaměstnanec zaplaceno s tím, že tento čas věnuje výdělečné činnosti ve prospěch firmy. Pokud jej použije jinak, dopouští se tím vlastně krádeže.
Pro každé takové nesprávné použití aktiv firmy musí existovat zároveň tři podmínky, které se někdy v anglosaském prostředí označují jako „fraud triangle". Na jednotlivých vrcholech trojúhelníku jsou (pro osvěžení slovíček opět v angličtině) „pressure", někdy též označovaný jako „incentive" neboli tlak, motivace či pobídka, „opportunity", tedy příležitost a „rationalization", ospravedlnění.
Motivace vychází ze skutečné nebo domnělé potřeby peněz, nad rámec obvyklého příjmu. Může to být obava ze ztráty bydlení nebo automobilu, zvýšené náklady na léčení, touha po jinak nedosažitelném předmětu spotřeby nebo jen snaha si „přilepšit" ke stávajícím příjmům. Tento vrchol trojúhelníku souvisí s osobnostními dispozicemi jedince. Hlavní slovo ve snížení rizika souvisejícího s motivací má řízení lidských zdrojů - výběr a školení pracovníků je hlavním nástrojem pro snížení motivace.
Příležitost je tím vrcholem trojúhelníka, kde má management největší vliv na řízení rizika podvodu. Příležitost znamená, že pracovníci mají přístup k informacím a procesům, které jsou pro spáchání podvodu nezbytné a dále mají možnost své nekalé jednání zamaskovat - nikdo se nechce nechat chytit při činu. Zde mají co říci správně nastavené řídicí postupy, vnitřní kontroly a procesy controllingu a finančního řízení společnosti. Správné nastavení postupů se však neomezuje jen na společnost, začíná již od akcionářů a řídicích postupů na jejich úrovni, tedy tím, co se odborně nazývá „corporate governance", neboli pravidla pro správu společností. Tady mají akcionáři i vedení společnosti, divize či oddělení nejlepší příležitost celý trojúhelník připravit o jeden vrchol. Kde není trojúhelník, není ani podvod.
Třetím předpokladem je racionalizace či ospravedlnění. Málokdo se sám s klidem prohlásí za podvodníka, tomu brání jeho morální profil. Podvodník téměř vždy své chování ospravedlňuje, například tím, že se sám utvrdí v tom, že není dostatečně zaplacen a podvodem si jen vybírá, co mu beztak náleží. Je o tom tak přesvědčen, že se v jeho očích vlastně nejedná o podvod. Dalším způsobem racionalizace může být, že si tak kompenzuje „objektivně" nepřijatelné podmínky na pracovišti, těžkost či nepříjemnost práce. Častým jevem je také přesvědčení, že si peníze, zásoby nebo pracovní čas jen „půjčuje" a je pevně rozhodnut později je vrátit zpět.
Stoupající nejistota, strach ze ztráty zaměstnání, možné snížení mzdy, to vše zvyšuje motivaci a usnadňuje racionalizaci. Možná si ještě pamatujete okřídlené rčení „bída nutí lidi krást". To není nic jiného, než do racionalizace dohnaná do extrému extrémními vnějšími podmínkami, v tomto případě motivací uchránit se před smrtí hladem. Stejně tak zjevná příležitost nahrává racionalizaci tím, že taková příležitost „si přímo koleduje" o zneužití.
Pokud vás již někdy napadlo, jak by se daly postupy a procesy ve vaší společnosti obejít, zneužít či přizpůsobit pro něčí osobní prospěch, pak pravděpodobně nejste jediní, kdo takto kdy zauvažoval.
A pokud jste někdy uvažovali o tom, jak vaše vnitřní postupy změnit tak, abyste omezili možnost jejich zneužití, proč se na ně nepodívat společně? Pokud může navíc být vedlejším produktem přesnější měření výkonnosti, vyšší efektivita a snazší rozhodování, jen málokdo asi bude protestovat.
Profil autora článku
Jan Vaněček, managing partner, pinn partners s.r.o.
Jan Vaněček patří k zakládajícím členům poradenské společnosti pinn partners, která se specializuje na služby společnostem ve finančních těžkostech. Jan Vaněček vystudoval Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze a dále studoval účetnictví, podnikové finance a mezinárodní finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po absolvování kurzu ACCA mu byl v roce 2005 udělen titul FCCA. Jeho specializací jsou podnikové finance a dále mezinárodní finanční, účetní a daňové aspekty akvizic, transformací a prodejů společností.
V letech 1995-2000 pracoval ve společnosti Arthur Andersen v Praze, kde se podílel na řadě projektů z oblasti energetiky, médií a výrobních společností. Poté působil na pozici finančního ředitele skupiny společností vlastněných americkou energetickou společností Cinergy se sídlem v Cincinnati, Ohio. Zde zodpovídal za finanční záležitosti skupiny v České republice, na Slovensku a v Polsku, zejména za finanční restrukturalizaci, daňovou optimalizaci a přípravu jednotlivých provozních společností k prodeji.
Po úspěšném prodeji aktivit Cinergy v České republice v roce 2003 se z pozice člena představenstva společnosti Bivideon, vlastníka Českých radiokomunikací, podílel na finanční restrukturalizaci a následném prodeji této významné české telekomunikační společnosti.
V současnosti se zabývá poradenstvím v oblasti corporate recovery a restrukturalizacemi podniků, které procházejí obdobím nepříznivého vývoje.
Best practices
Vlasta Dolanská: V krizi se mi nejvíce osvědčilo zachovat klid
Vlasta Dolanská je podle počtu klientů a objemu spravovaných financí nejvýše postavenou ženou v ... 
Program Marketing pomohl společnosti VELTECO
Dva úspěšné projekty v programu Marketing pomohly společnosti VELTEKO oslovit zahraniční zákazníky. ...
Henry J. Heinz – výrazná osobnost amerického marketingu
Asi nikoho nepřekvapí, že první světelná reklama vznikla v USA. Bylo to již v roce 1900 v New Yorku ...
